Výstavba rodinných domů se proměňuje. S tím, jak rostou ceny a náklady, sílí poptávka po stavebnicových systémech. Větší část se předem vyrobí v továrně a doveze už hotová na stavbu. Je to rychlejší i levnější. Stále víc lidí se také přiklání k pasivním domům využívajícím zbytkové teplo ze země a solární energii.
Je to trend. Podíl prefabrikace a doprava celých segmentů na staveniště k rychlému smontování bude růst. Nabídky stavebních firem, které na internetu přibývají jako houby po dešti, moje slova potvrzují. Cena nízkoenergetických zděných domů na klíč začíná spíše kolem dvou milionů korun, hrubou stavbu lze podle online katalogů koupit už za zhruba milion a půl. Klasické stavby srovnatelné velikosti vyjdou nejméně o několik set tisíc korun dráž. Dřevěné konstrukce se často montují ve specializovaných dílnách na kovový rám. Domek se pak přiveze tahačem a na pozemek se posadí jeřábem, aniž by byl se zemí pevně spojen na klasické základové desce. Životnost dřevostaveb může být velmi dlouhá, je-li použito kvalitní ošetřené dřevo. I samotná technika výstavby se změnila, předem se vyrábějí celé dřevěné panely. Značná část aktivit se ze staveniště přesunula do výrobních hal s přesnými stroji a počítačově hlídanou kvalitou práce nebo se panely montují jako stavebnice přímo na stavbě.
Ať už se však jedná o jakoukoliv stavbu, je třeba myslet na to, že cenu mohou ve výsledku ještě značně zvýšit např. přípojky, zpevněné plochy kolem domu nebo oplocení.
Mladí lidé rostoucí měrou řeší ekologii, což nahrává systémům, i snahu omezit závislost na dodávkách plynu či elektřiny. Z realitních poptávek je už patrné, že například plynová přípojka není tolik preferována jako dříve. Klíčové je, jak vyřešit vodu, elektřinu a aby bylo v oblasti pokrytí signálem.
Zmenšují se i parcely, lidé, kteří touží po tom, dostat se z bytu a mít aspoň kousek vlastní zahrádky, nepohrdnou menším pozemkem a stavbou.
Odpad řeší jímkou, respektive septikem, a na vodu se jde vrtem, byť získat povolení je čím dál tím komplikovanější, vrtá se kvůli epizodám sucha mnohem hlouběji a na realizaci se čeká i tři čtvrtě roku. A u elektřiny, pokud je to jen na léto, mohou stačit baterie napájené solárními panely.
„Už před deseti lety jsem si nedaleko Prahy postavil přízemní pasivní rodinný dům. Rekuperace se v létě využívá ke chlazení a v zimě k tepelné pohodě. Stačí tam zapálit pár svíček a je vytopeno. Máme solární panely na střeše, za elektřinu platím tisícovku měsíčně. To je pro dům se čtyřčlennou rodinou pěkné,“ popsal Právu osmatřicetiletý Martin.
Moderní zelené technologie postupem let zlevnily. Například nejprodávanější fotovoltaický systém s instalovanou kapacitou 4,62 kW a baterií vyjde asi na 330 tisíc korun. Tuto cenu ale výrazně sníží dotace ministerstva životního prostředí. Činí 155 tisíc korun, takže výsledná cena je 176 tisíc korun. Investice se tím vrátí za sedm až jedenáct let. Výrobce přitom uvádí životnost systému 30 let.
V rámci programu Nová zelená úsporám lze na instalaci panelů i bateriový systém získat v Moravskoslezském, Ústeckém a Karlovarském kraji ještě bonus, takže dotace může vystoupat až na 170 tisíc korun.
